Milá ženo, vědomá tvůrkyně svého života,

je to už nějaký čas, kdy jsi pochopila, že Ti v životě nestačí jít cestou, kterou šli ti před Tebou,

nastoupila jsi cestu vědomého osobního rozvoje,

děláš věci tak, jak to vyhovuje Tobě,

snažíš se tvořit svůj život po svém a i se Ti to v mnoha ohledech daří,

sleduješ inspirativní tvůrkyně na sítích,

dopřáváš si seberozvojové kurzy,

pozoruješ, jak se měníš Ty a jaký to má dopad na Tvé nejbližší,

zažíváš vnitřní posuny, vnitřní růst, vidíš výsledky i ve vnějším světě a dokážeš si více a více užívat život…

a zároveň 

máš ve svém životě oblast, téma, kde se Ti dlouhodobě nedaří tak, jak by sis přála a pořád jako bys narážela do jakési neviditelné zdi,

v Tvém životě se objevují lidé, kteří Tě přes veškerou Tvou snahu a práci na sobě rozčílí nebo jinak rozhodí,

dostáváš se do stavů, kdy prokrastinuješ, scrolluješ po sociálních sítích nebo se jinak rozptyluješ od toho, co je v Tvém životě doopravdy podstatné,

občas Tě něco rozhodí tak, že to musíš “zajíst” – jídlem nebo třeba hltáním seriálů,

máš v životě témata, o kterých se raději nechceš s nikým bavit, protože Ti není příjemné sdílet své postoje k nim?

Můj příběh s Cestou perly

Jmenuju se Markéta Barošová Lajdová, jsem tvůrkyně projektu Úspěch Duše. Mým posláním je skrze svůj dar vhledu, inspirace a motivace doprovázet ostatní na cestě životem v souladu s jejich posláním.

Vědomému osobnímu a duchovnímu rozvoji  se věnuju více než 15 let. Mám za sebou množství kurzů, výcviků a především roky každodenní práce na sobě. Mými online kurzy, workshopy, webináři a individuálními sezeními prošly už stovky lidí.

A otevřeně Ti teď přiznávám, že okamžik, kdy se začala rodit Cesta perly, byl okamžik čirého zoufalství. Seděla jsem na gauči a bolestí jsem nemohla skoro dýchat. Dostala jsem obrovskou facku od života v souvislosti s tématem, které mě trápilo už dlouho.

Finanční nezávislost a svoboda .Moje letitá touha a v tu chvíli to v mém životě vypadalo jako pravý opak. Strach ze závazků. Pozadu s placením. Obava, jestli budu mít dost aspoň na základní potřeby. A do toho se něco opravdu, ale opravdu hodně nepovedlo.

Bez ohledu na mou cestu vědomého osobního a duchovního rozvoje. Bez ohledu na počet absolvovaných terapií a čištění. Bez ohledu na to, kolik lidí jsem já sama úspěšně provedla čištěním a terapií.

V tu chvíli jsem to ještě nevěděla, ale právě tehdy se začala rodit Cesta perly. Byla jsem na dně a měla jsem, viděno zpětně, dvě možnosti. Dělat to, co dosud – jít do terapie, čistit, chtít se zbavit té bolesti, kterou cítítm a doufat, že pak už se to spraví. Nebo to neudělat.

Rozhodla jsem se, že k sobě budu “jen” radikálně upřímná. Mám v sobě tuhle obrovskou bolest, která není jen moje, ale je propojená s generacemi předků a zkušenostmi celého lidstva, a cítím obrovský smutek a zklamání. Tak to prostě teď je.

Trvalo to pár dní. Smutek trval, bolest trvala. A život samozřejmě běžel dál. V největším stínu se přeci skrývají největší dary, vytanulo mi v hlavě.

Doposud mě k nim bolest nikdy nepustila. Moje touha vyhnout se bolesti byla silnější než plně ji přijmout a možná pochopit, co mi ve skutečnosti přináší. A teď to najednou šlo. Pomalu, ale jistě. Bolest nezmizela, ale přestala být podstatná, protože jsem byla schopná dostat se k darům, které jsou za ní.

Je to vážně možné? Zkoušela jsem to dál a dál v dalších dnech a týdnech. Fungovalo to pokaždé stejně. Pár stejných kroků v různých variacích. A velká úleva a aha.

Pak mi při jedné procházce milovaným lesem přišlo jasné vnuknutí: předej dál, jak to děláš.

A tak vznikla Cesta perly, metoda práce s vlastním stínem, kterou teď dávám k dispozici i Tobě.

Mně přinesla obrovský nárůst důvěry v život, uvolnění, radost a schopnost díky upřímnosti z každé situace vytáhnout pro sebe dary. Ne na úrovni mysli a přesvědčování sebe samé, že  “všechno zlé je pro něco dobré” a “všechno se děje pro mě”, ale na úrovni prožitku a souhlasu v každé buňce mého těla.