Co víš o soucitu? Praktikuješ ho vůči druhým? A vůči sobě? Přináším Ti krátkou sérii tří článků, v nichž můžeš spolu se mnou objevovat krásu a moc soucitu k sobě samé a zjistit, jak přirozeně dostat více soucitu do svého života. V prvním díle se podíváme na kvalitu soucitu jako takového.
Soucit není lítost
Pokud jsi se mnou už zažil/a nějaké soucitné sezení, asi si vzpomínáš na toto důležité “pravidlo”. Soucit není lítost. Lítost je projevem oběti, a to i pokud lituješ někoho jiného než sebe. V lítosti přistupuješ na iluzi, že někdo (třeba Ty sám/a) utrpěl příkoří, křivdu, nespravedlnost a nemá jinou možnost než se tím protrpět. A je to tak bolestivé, tak nespravedlivé…
Ano, skutečně existují uvnitř Tebe části, pro které je toto zatím realitou. A je to tak v pořádku, je to součást lidské zkušenosti.
Jakmile však dojdeš ve svém životě poznání, že v pozici oběti nemusíš setrvávat, protože Tvou pravou podstatou je být tvůrkyní (tvůrcem), máš úžasnou možnost z této pozice měnit i ty části sebe, které jsou dosud uvízlé ve starém modelu oběti.
Tohle je ten okamžik, kdy může přijít na scénu soucit jakožto nejvyšší forma přijetí. Tak ho alespoň vnímám já a níže vysvětluju proč.
Uvědomění si, co to znamená být člověkem
Tvou pravou podstatou, pravým já, je Tvá duše. Čistá jiskra božského potenciálu v Tobě. Kousek Stvořitele samotného, který ví, co je pro Tebe v každém okamžiku nejlepší. Ví, jak by vypadal Tvůj život, kdyby z něj zmizela všechna omezení související s lidskou existencí. A také obsahuje otisk celého Univerza.
Aby duše mohla získat lidskou zkušenost, bere na sebe tzv. obaly. Podle tradičních jógických textů je jich pět. Já si toto třídění občas ráda půjčuju a udělám to i dnes. Tím nejrozpoznatelnějším obalem je Tvé fyzické tělo (obal potravy), dále je tu obal vitality (energie), obal mysli, obal intelektu a obal blaženosti, který obsahuje všechny potřebné informace o úkolu duše, jejích dřívějších zkušenostech i o tom, o čem se v józe hovoří jako o karmě.
Součástí “smlouvy” o tom, že duše zažije lidskou zkušenost, jsou zkreslení reality obsažená v jednotlivých obalech duše. Dá se říci, že ony výše zmíněné obaly sice duši umožňují vůbec se zrodit zde na Zemi, ale zároveň také zkreslují pohled na to, co je Tvou pravou podstatou, kdo ve skutečnosti jsi a vedou Tě k víře v různé iluze. Ty vznikají na úrovni všech obalů duše, ale za zvláště hodné zmínky považuji v tomto místě překážky obsažené v mysli.
Ač mysl není hmotná a běžné myšlenky můžeš rozfoukat jako mraky po obloze,
tak součástí “obalu mysli” jsou i hluboká pudová přesvědčení, jako je strach ze smrti, touha po příjemném, odpor k nepříjemnému, ulpívání na pomíjivých věcech, sobectví, egocentrismus. V józe se těmto překážkám říká kléše. Díváš-li se na svět přes závoj těchto překážek, neuvědomuješ si plně svou podstatu. Což také patří k lidské zkušenosti.
Uvědomění si specifik a omezení souvisejících s lidskou existencí je základním předpokladem pro soucit. Přijetí těchto omezení a všeho, co mohou způsobovat, je soucit. Proto mluvím o soucitu jako o nejvyšší formě přijetí. Je to přijetí lidství jako takového se všemi jeho specifiky.
Soucit k druhým a/nebo soucit k sobě?
Nemám to nijak “vědecky” změřené, ale z mého pohledu soucit k druhým má ve veřejném prostoru v dnešní době pořád o něco “lepší PR” než soucit k sobě samé/mu. Máme být soucitní k planetě, ke zvířatům, k bližnímu svému… Samozřejmě, že tak je to v nejlepším pořádku. Ale zároveň si myslím, že se při všech těch apelech na soucit často zapomíná na jednu věc: Nic z toho není možné bez soucitu k sobě samé/mu. Nepřijmu-li totiž něco u sebe, nemůžu to přijmout u druhého.
Můžu si tvořit různé konstrukty a lhát si do kapsy, o tom, jak soucítím se všemi a se vším a vzhledem k výše popsaným překážkám v mysli je asi jasné, že trochu do kapsy si někdy lže každý z nás. Vznikají z toho pak další překážky na cestě, které ve skutečnosti potřebují jediné: soucit k sobě samé. Soucit vycházející z Tvé duše, od Tvého Nejvyššího Já, které ví všechno o hře, která se tu v lidském těle hraje, a které Ti nabízí přijetí toho všeho a tím pádem rozpuštění omezení, která už Ti neslouží na Tvé cestě.
Pozvánka
V dalším díle tohoto miniseriálu se podíváme na to, jak konkrétně se můžeš obracet ke svému nejvyššímu Já, ke své duši a jak praktikovat soucit k sobě samé/mu v každodenním životě.
